V oblasti mezi Alpami, mořem a řekou Rhonou se během staletí postupně usazovali Ligurové, Kelti a Řekové. Největšího rozkvětu dosáhla v 1. století př.n.l. poté, co ji dobyl Julius Caesar. Římané ji nazvali Provincia Romana a z tohoto pojmenování se vyvinul dnešní název. Po pádu Západořímské říše sem pronikali Vizigóti, Burgundové, Ostrogóti i Arabové. Ve 14. století se Avignon na sto let stal sídlem papežů a celá oblast nesmírně získala na důležitosti. Provence byla připojena k Francii v roce 1481. Provensálština byla mezi 12. a 14. stoletím literárním jazykem Francie, Itálie a severního Španělska a jazykem středověkých trubadúrů. V polovině 19. století pak došlo k oživení zájmu o provensálskou literaturu a kulturu díky působení významného básníka, nositele Nobelovy ceny za literaturu, Frédérika Mistrala.

Provensálci jsou na jednu stranu klidní, někdy až příliš rozvážní. Nikam nespěchají, protože zítra je taky den. Na druhou stranu ale dokážou ukázat temperament, vášeň i velkou národní hrdost. Bývali námořníky, pastevci a zemědělci a už od nepaměti vinaři. Také v jejich krojích a zvycích se odrážejí slunce, jasné barvy, radost a veselí: kolový tanec farandola doprovázejí dudy, flétny, bubínky a tamburíny.